Světový unikát a sběratelský skvost hned za našimi hranicemi. A u nás tak trochu Popelka. Ano, řeč je o českém granátu.

Za našimi hranicemi má přitom tentýž šperk úplně jiný zvuk. Zadejte Antique Bohemian Garnet a otevře se vám svět sběratelů, starožitíků a velkého zájmů u Gen Z. Především kvalitní kusy z 19. století mají mezi sběrateli své pevné místo a ty opravdu krásné se dnes prodávají za násobně vyšší ceny než ještě před několika lety. Zkuste dnes sehnat nádherný starý český granát v top stavu za pár tisíc korun. Nesehnatelné.

Sama antik šperky z českých granátů sbírám a cíleně vyhledávám právě kusy vyrobené před rokem 1900. A má to svůj důvod.

Když kov ustoupí drahokamu

Vezměte do ruky kvalitní granátový šperk z 19. století a prohlédněte si ho zblízka. Jestli žádný po ruce nemáte, podívejte se mých sbírek zde na eshopu. Kov téměř nevidíte. Granát sedí vedle granátu a celý šperk působí jako jeden drahokam.

České pyropy se v přírodě vyskytují převážně v drobných velikostech. Staří mistři proto pracovali s množstvím malých kamenů a z jejich velikosti dokázali udělat přednost. Drobné granáty skládali těsně vedle sebe do rozet, hvězd, květů, půlměsíců a dalších tvarů. Vznikaly brože, náhrdelníky, náramky, dlouhé náušnice i diadémy osazené desítkami, někdy stovkami kamenů.

A teď šperk otočte.

Tenká, ručně zpracovaná konstrukce, často z tombaku, je někdy tak subtilní, že skoro nechápete, jak mohla přežít 150 let. Zepředu ji přitom téměř nevidíte. Kov má jediný úkol – držet šperk pohromadě a nechat granáty vyniknout.

Právě tahle jemnost je jedním z důvodů, proč jsou staré kusy tak vyhledávané a ceněné.

Staré routy. Krása, která nepotřebuje briliantový brus.

Když si prohlížím starý granátový šperk, zajímá mě nejen barva kamenů, ale také způsob, jakým byly vybroušeny.

Pro mnoho šperků z 19. století je typický historický routový neboli rozetový brus. Na rozdíl od moderního briliantového brusu má plošší spodní část a horní část tvořenou soustavou fazet, které se sbíhají k vrcholu. Každý kámen tak pracuje se světlem trochu jinak.

Právě drobné routy, zasazené těsně jedna vedle druhé, vytvářejí nezaměnitelný vzhled starých českých granátových šperků. Zblízka objevíte jemné rozdíly v jejich tvarech i proporcích. Z odstupu vidíte téměř souvislou plochu hluboké červeně.

A přesně takové detaily při výběru historických šperků hledám.

Paradox jménem tombak

Dnes jsme zvyklí hodnotit šperk také podle kovu. Zlato znamená hodnotu, obecný kov už podstatně méně. U antik českého granátu ale tahle rovnice neplatí.

Mnoho nádherných a nejžádanějších kusů z 19. století je zasazeno právě do tombaku, slitiny mědi a zinku.

Když držím v ruce 150 let starou granátovou brož s desítkami ručně zasazených kamenů, opravdu mě jako první nenapadne, kolik gramů zlata obsahuje. Mnohem víc mě zajímá původní ruční práce, staré brusy, jemnost konstrukce a stav, ve kterém se dochovala.

Je to vlastně docela hezký paradox. Šperk z obecného kovu může mít dnes pro sběratele větší kouzlo i hodnotu než mnohem mladší šperk ze zlata. A cena je už v nižších desítkách tisíc.

Možná bychom se tedy u starých šperků měli méně ptát „Je to zlato?“ a častěji „Co vlastně držím v ruce?“

A potom přijde světlo

Český granát je jeden z mých nejoblíbenějších kamenů. Je to ale kámen světla.

Bez slunce nebo dobrého večerního osvětlení dokáže být velmi tmavý. Někdy skoro černý. A pak se do něj opře světlo a během okamžiku máte před sebou úplně jiný kámen.

Jednotlivé granáty se rozsvítí hlubokou průsvitnou červení a celý šperk začne žít. Mně ta barva vždycky připomíná čerstvě rozpůlené granátové jablko.

U nás po babičce. Za hranicemi Victorian Gothic.

Možná jsme si na český granát jen příliš zvykli.

U nás jsou to „granáty po babičce“. Za hranicemi Antique Bohemian Garnet nebo Victorian Bohemian Garnet Jewelry. A to už zní trochu jinak, že?

Mladší generace dnes navíc objevuje estetiku Victorian Gothic, Dark Romance nebo Dark Academia. Temné odstíny, historie, výrazné originály a věci, které nevypadají jako všechno ostatní.

A co pro ně máme my? Temně rudé náhrdelníky z roku 1880, granátové hvězdy a půlměsíce, dlouhé náušnice a velké brože.

My jsme je schovali do šperkovnic, protože nám připadaly staromódní. Oni v nich mohou vidět přesně to, co dnes hledají.

Victorian Gothic v originále starém 150 let.

Šperk se nezměnil. Změnily se oči, které se na něj dívají.

Nenoste ho jako prababička

A proč také?

Historický šperk nepotřebuje historické oblečení. Starému českému granátu podle mě naopak neobyčejně sluší současnost.

Velkou granátovou brož připněte na jednoduché černé oversized sako. Klidně dvě nebo tři různé vedle sebe. Starý náhrdelník zkuste k bílé košili. Dlouhé náušnice k jednoduchému tričku a džínám.

Právě kontrast funguje.

Najednou zmizí „šperk po babičce“ a zůstane nádherný originál, který má za sebou 150 let a přesto vypadá dobře právě teď.

Prababička ho nosila. Babička ho zdědila. Maminka ho možná uložila do šperkovnice.

A my ho můžeme zase nosit. Jen úplně jinak.

Nemusíme přitom vyrábět další věc, která má vypadat jako stará. Ta krásná stará věc už existuje. Byla vyrobena dávno před námi, přežila několik generací a může pokračovat s námi.

Možná dokonce jedna právě teď leží u vás doma.

Vyndejte ji někdy ze šperkovnice. Prohlédněte si staré brusy, otočte šperk a podívejte se, jak je vyrobený. A potom s ním přistupte k oknu.

Počkejte na světlo.